Pochybovati
Pochybovati pojí se: 1. s že. Nepochy- buji, že otec přijde. Us. — P. se spojkou a s konditionalem, v kteréžto příčině věta jak hlavní tak vedlejší záporné jsou. Nesluší po- chybovati, aby to pravé býti nemělo. Br. — Nebo jsou obě věty tvrdící. Pochyboval, aby z té země vyšel. Cap. (Zk.). — Pozn. Brt. ve S. §. 487. 3. P. 2. píše: Ke slovesu pochy- bovati věta vyjadřovací se pojí spojkou a s konditionalem; záporem ruší se pojem po- chybnosti, jímž konditional podmíněn jest, následuje tedy po nepochybovati spojka že. Pochybovali jsme, abychom tak snadně pro- puštěni byli. Nemálo o tom pochybuji, aby je svésti mohl. Nepochybuji, že jste nemálo toužili. Brt. Vz Konditional XIV. 8. — Po tvrdícím pochybování počíná se věta vedlejší se slovci tázacími. Aristoteles v pochybnosti zůstavil, jsou-li duše lidské nesmrtelné čili nejsou. V. — S pouhým infinitivem = du- bitare, Bedenken tragen. Nepochybujte se k Bohu obrátiti. Cap. — Zk. — Ostatně vz Pochybiti.