Pochýliti co
Pochýliti co: hlavu. Neč. — co, se kam (jak). P-lil skráň Žižka v dlaně obě. Čch. Bídné až do prachu jsem se p-lil. Výb. II. 539. — před kým. Pochyl před svatostí tváře. Čch. Mch. 74. — V 3. ř. za Výb. po- lož: , Alx. B. v. 225. (HP. 77.).