Pochytiti
Pochytiti, il, cen, ení; pochytati, pochyt- nouti, tnul a tl, ut, utí; pochycovati, fangen, ergreifen. — co, koho: štít, Bibl., zbraň, D., meč, toul. Br. Žádosť toho jej pochycuje. Troj. Tos toho tam pochytil (pochodil)! Dch. P. trochu té němčiny. Bož. Němc. P. koho, ver- schlingen, fressen. Leg. (Tč.). Oni by nás hned na vojnu pochytali. Er. P. 138. — co čím: rozumem, verstehen, fassen, begreifen, Jg., ústy. Jel. — co jak. Pochytil to v okam- žení, begriff es. Us.