Pojezdný
Pojezdný (půjezdný, pojízdný, k pojezdu se hodící, gut fahrend, fahrbar. P. vůz, loď, Us., cesta. Sych. — p., ého, m., subst., hospo- dářský úředník, který po dvorech, po polích pojíždí, Wirthschaftsbereiter, m. Jg. — P., der Bereiter. Aby najali p-né, kteří by sil- nice okolo Prahy projížděli a záškodné chase loupežnictví zastavovali. Skl. V. 164. — P., myslivec, který troubí jedním tonem na za- čátku, tři rázy opakuje a hrubším tonem končí. Takové troubení se nazývá troubení na pojezdnou. Šp.