Pojmouti co, koho
Pojmouti co, koho. Pojal ho hněv k ci- zozemcům, Vrch., žal, Hdk.: pojala ho malo- myslnost, Lpř, bázeň, lítosť. Pdl. Srdce lítosť pojímá. Osv. P. obraz (o umělci). Dk. P. vdovu. Št. Nižádný nás nepojal (= ne- najal). Hus II. 61. A což ciuzi nepojechu, to vše po nich tvoji vzěchu. Alx. Anth. I. 3. vd. 34. — k čemu. P. ženu k manžel- ství. Dač. I. 125., NB. Tč. 192., Št. Kn. š. 63. Pojmu si je k službě své. Dch. — jak. P. něco způsobem básnickým, Tf., idealně, geometricky, Mj. 10., prostorově, časově, Dk. Aesth. 163., věc beze všech příměsků, jak jest. Dk. V tom smyslu pojímal aka- demii Purkyně. Dk. Každá čočka pojímá paprsky v jasný obraz jen v jisté šíři. Mj 280. Pojímati se manželsky, Št. Kn. š. 65., nezřiezeně, jakožto mladý starú babu pro penieze. Hus III. 204. — kam. Smrť p-la ho ve svou náruč. Hrts., Osv., Pk. P. ně- koho stranou. Osv. I. 274. Obecné mínění v sebe pojal. Dch. P-li ho na křídla. Sš. P. 20. Že své pojme k sobě. Št. Kn. š. 22. — koho čím komu kam. Pojal dlouhým políbením ji po celý život v duši svou. Šml. I. 18. Muže, kteréhož jim otčimem pojme. Št. Kn. š. 84. Dlouhým pohledem p-la obraz ve svou duši. Šml. I. 106. — se proč. Již najméně se lidé pro chválu boží pojímají, pro plod a pro výstrahu zlého, a najviece pro libost tělestnú a pro zbožie; Jedni pojímají se pro chlipnosť Hus I. 200, III. 204. — koho zač. P. ně- koho za ruku, Osv. Hrts., pannu za man- želku. BR. II. 613. b. Aby ji za hospodyni pojal. Pass. Liubuše jej za muž poje. Dal. — co, koho več: v opovržení, Mus. 1880. 12., v uzdu. Jrsk. — za kým. Potom tě pojmu (do nebe) za sobú. Hr. rk. 363. — s inft. Mňa tancovať pôjmite! Sl. ps. 231