Pokání, n
Pokání, n., lítosť, žel, die Reue, Busse. P. jest zlého pykánie. Št. Kn. šest. 231. P. z hříchů činiti, V., Dač., dělati, V., Br., Št. N. 36., Chč. 637., 638; na p. se vydati, Br., Sš. L. 180., na p. se dáti. Sych. P. vésti. Jel. P. činiti z bludů svých. Bart.239. Svr- chované p. Sš. J. 301. V p. vstoupiti. V. Ku p. někoho napomínati. Kom. Nastoupiti na cestu p. Cestou p. jíti. P. pravé, Dal., ve- řejné. Us. P. činiti zač. Rk. Od p. odstou- piti. Chč. 638. Ku p. někoho vésti. Chč. 638. Když hřiešný učiní p. ze všech hřiechóv svých. Hus. I. 33. Pozdě po smrti p. činiti (pozdě bycha honiti). Č. Drahou p. k mi- losti dojíti. Sš. J. 68. Svätosť p. Us. Hý. — P., kajicí skutkové či cvičení-se kajicníka v dokonalosti na záslužných skutcích. S. N. P. někomu uložiti; uložené p. vykonati; za p. pět otčenášů se pomodliti atd. Us. Hý. —