Pokázati
Pokázati, ostendere, Ž. wit. 79.4., 90.16., Kn. rož. 128.; se, apparere. Ib. 17. 16. — abs. Snadno mluviti, ale těžko p. Wtr. — co. Ten prsten posud p-zují. Výb. I. 291. — co, se komu. Pokažte nám své listy. Dal. 121., Mus. 1880. 490. (r. 1515.) Pokaž mi toho proroka. Výb. II. 32. (Nemocní) po- kazují všem své súdy. Bož. umuč. v. 26. Pokáza sě jednej ženě (Kristus). Sv. ruk. 73. Když sem se tobě p-zal. Výb. I. 423. — se kde jak dlouho. Šimon celý rok u městě se nepokáza. Výb I. 279. — co nač (čím). To chci p. mým životem na tvój život (na důkaz pravdy souboj pod- niknouti). Řád pr. z. §. 17., 18. Město Gaza tu hrdosť na sě pokáza. AlxV. v. 2097. (HP. 51). Jak den sě na svět pokáza. AlxV. v. 11. (HP. 60). — se. To se p. může. Bart. 96. A i to se jest p-lo, že . . .; Jak se to svědomí p-lo. 1535. Mus. 1883. 144.