Pokládati
Pokládati. — abs. Jakož p-dá jeden mudrc. Št. Kn. š. 43. Jakž učitelé práva p-daji. Kol. 3. — co. Sv. Jan p-dá jeden příklad. Št. Kn. š. 99. Protož p. ráčíme toho rok. 1528. P. žito = séci. — co čím: výkres barvami, něco kameny, Us. Pdl., stůl jídly. Psp. — kde (o čem) Hlava třetí, v níž se p-dá o jednotě. Bart. 14. Ty tři věci v dnešním evangelium nám se po- kládají. Dik. II. 63. Jakož sv. Jan pokládá v knihách zjevení tajného. Št. Kn. š. 60. — v čem. Slyšel, v čem tu neupřímnosť p-dá. Bl. 166. — oč. A tak lidi p-jí (připravují) o jich statky. Krnd. 46. — co komu. Sjezdů ti nepokládali. Skl. I. 179. P-dal mu to vysoce. Mus. 1880. 10. — co komu zač, koho zač Toho p-dám za 66 hř. gr. Půh. II. 95. Neb se některé věci málo vážné za vic vážné p-dají a též zase více vážné za méně 1512. Mus. 1883. 364. Pánbu mi to za hřích nepokládej. Us Brnt. — se s kým = tělesně obcovati. Vz Slib (dod.). — s inft. P-li tu věc čeliti proti majestatu jim danému. Skl. I. 327.