Pokliditi
Pokliditi (pokluditi, na Mor.), il, zen, ení; poklízeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; poklizo- vati = čistiti, säubern, reinigen, räumen, auf-, wegräumen; (dobytek) krmiti, das Vieh füttern, verpflegen; smířiti, upokojiti, beru- higen, Ruhe machen; odstraniti, wegschaffen, hinrichten. Jg. — Zejtra budeme poklizeti (čistiti). Us. — co (komu). Ptáku klec, Sych.; p. pokoj, Ros., dobytek (nakrmiti), Ja., věci zemské p. (smířiti, utišiti). St. skl. Jdi kravám poklizeti (hnůj kydati). Us. Mi- lostivě vše poklidí. Alx. — za koho. Jinší za ňu krávy poklúzajú. Mor. p. 372. — koho (gt.) s kým. Já s malým počtem toho Adama a těch panoší Michalových poklidím (odstra- pím). Solf. P. se a kým (smířiti). BO., Pč. 45. — co, se kde. P. v pokoji (vyčistiti vše). Us. Lidé se poklidili v domích svých (šli na odpočinek). Troj. P-la se válka. Troj.