PoklnoutiPoklnouti. —
co, koho. Nepoklneš-li jméne jeho. Pass. 353 Těch každého po klíná sám král nebeský. 14. stol. List. fil. 1887. 262. Boha poklínati Hr. ruk. 273. Knížete nebudeš poklínati, non maledices. Zlomek strč. exodu. 22. 28. —
čím. Pakli jménem jeho kto přisahá aneb
poklíná sebe. St Kn. š. 108.