Poklona
Poklona, y, f-, česť někomu prokázaná, úklona, die Neigung, Beugung, das Kom- pliment. Kde se mnoho poklon dělá, tam úpřímnosť odletěla. Km. Biskup do Jerusa- lema na p-nu přišel. Pass. 895. P-nu někomu činiti; s p-nou. V. P. před svátostí. Bart. P-ny dělati, strouhati. Us., Hý. P-ny někomu šoustati, váleti. Šm. P. nucená. D. S p-nou se modliti (pokorně). V. P-nu někomu sklá- dati, šp. m.: činiti. Rk. — P., poddanosť. Tento lid bez zákona a bez práv jest a p-ny žádné nezná. Mudr. — P., byla pomoc, daň mimořádná k svatbě královské, při koruno- vání atd. Pal. Děj. I. 2. 283. Dle Gl. 245. nejspíše ta dávka, která později poctou slula.