Pokoj
Pokoj, e, m., koř. ki v po-či-ti, requiescere, odpočinouti, stupňováním pokoj. Schl, Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3., 4. — P., onen stav ně- jaké věci, když místa svého nemění, die Ruhe. Nechej kordu s pokojem (ležeti). Cyr. Toho zboží u p-ji nechati. Půh. II 285. Já to držela tři léta. v p-ji. Půh. I. 376. Prosím jich, vono to tam (na půdě) není s p-jem (není nepovšim- nuto, mnozí toho užívají). Us. v Dobrušce. Vk. — P., odpočinutí, Ruhe, f. V. Nemá ve dne v noci pokoje. Us. Žádného p je nemíti. V. P-je od starosti neměti. V. P. si dáti. V. Nedá p-je, až . . . Us. Nech ho na p-ji. D. Dej si pokoj. Ros. Dali jsme tomu (té věci) p. Br. Mysl moje nemá p-je. Us P-je užívati. V. Na p. se dáti. D. P. odníti. Us Dejte pokoj těmto lidem. Na p. se dáti, na p. jíti; ani psům pod lavicí nedá p-je (Vz Nesvorný, Neposeda. Č., Lb.). Šm. O rozdílu mezi: pokoj, poklid, mír, příměří vz Jg. slovník. O to p-je míti jsem nemohl. Bl. Gr. 351. Býti bez p-je. Dch. Na p. odejíti. Vz Umříti, Smrť. Č. — P., stav příjemný, tichý, libý, der Friede, die Ruhe. Poženu vás, nedáte-li po-
koje. Sych. Nechte mne s pokojem, Bart.,
na p-ji; dejte mi p. D. Nedá pokoje. Jel.
Nechte mne na p-ji, mám na pilno. Sych.
P. o to mám, ich bin deshalb ausser Sorgen.
Kom., Br. Dej mu, pane, p. věčný. L. Dej
mi s tím p. Šm. P-je milovný, prostý, zba-
vený. Šm. Dej mi svatý p. Ml. Dám já tomu
svätý pokoj. Mt. S. Dej si dobrý p. Dej si
s tím člověkem dobrý p. Na Mor. Sd. Pokoje
nabyti, zur Ruhe kommen. Us. Dch. Ne-
dalo mu to (pokoje). Dch. Ty se mnú vždy
s p-em stoj. Dal. 112. Vešken svět o to stoji,
chtě rád bydliti v p-ji. Smil v. 789. Mamulko,
Franta mi nedá p-je a já sem tomu ráda.
Slez. Tč. Jdi si raději lehnout, ať je z tebe
p. Us. u Solnice. Proste jeho, ať mne v p-ji
nechá. BN. Jaj ženičko moja, dajže mi p-ja.
Ht. Sl. 217. Žen s p-jem nechali. Bart. So-
liman jej s p-em zanechal. Sl. Uh. 1. 96. — P., nepřítomnost vády, sváru, rozbroje, násilí dobré srozumění, die Ruhe, der Friede. Vý- borná je věc p. v domě. I). Rušitel, soudce p-je. P. mezi stranami učiniti. Nech lidí na p-ji. Us. Aby jeden k druhému p. zachoval. V. Dobrý- p. míti. V. Dotud jeden v p-ji bydlí, dokud se sousedům jeho líbí. Prov. V p-ji živu býti. V. Panen s p-jem nechati. Sych. Dejte mi s tím p. Sych. Ten nedá p-je. V. Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu pomlčeti, cesta ku pokoji. Č. Lepší kus su- chého chleba s pokojem, nežli bochník v roz- broji. Č. Mé měli s p-jem nechati. Půh. I. 351., II. 503. Na p. se dáti. Kos. Ol. I. 98. Když oni mu dají p., on dá dva (o mírné povaze). U Olom. Sd. Každý rád o p. stoj, toť jest vždycky smysl mój. Smil v. 807. Kdež môžeš, jednej ku pokoji. Smil v. 779. P. o majestat byl. Čr. Nech je p. o to, co se stalo. Čr. Raději chtie světský p. mieti s nimi. GR. Podniknouti a přijmouti pokoj a jednotu. Bart. — P., nepřítomnost vojny, der Friede. Mír a p ; p. udělati, zříditi, způsobiti, utvr- diti; v mír a p. něco uvésti; p. do času (příměří). V. P. skrze posla se žádá. Kom. P. před nepřáteli. Br. P. učiniti, Har., pevně uložiti. Troj. Blíží se k pokoji; podával na ně p. Sych. Všel s nimi v p. Flav., Sych. P. vypověděti (vojnu ohlásiti). V. Zrušení p-je; sjezd, jednání o p.; uvésti vojsko v míru n. ve způsob p-je; plat na čas, v čas p-je, za- vření p-je (ujednáni, udělání, Kmp., vz doleji); smlouvání o p.; čas p-je. J. tr. P. zjednati, D., Th. O p. rokovati. Us. P. uzavříti, Troj., Skl., ale obyčejněji: učiniti, způsobiti, zjed- nati, umluvjti, uložiti, v pokoj s někým vejíti. Brs. 179. Činícím pokoj (facientibus). ZN. P. vyprositi. Sš. P. učiniti mezi sebou. Háj. Moha užiti p-je, neobláčej se do zbroje. Č. Lepší trocha v p-ji, než na vojně hojnosť. Č. Kdo chce p-ji (kdo chce žíti v p ji), nečiň zmínky o boji; Kdo chce p-ji, hotov se k boji. Č., Lb. Kdo chce pokoje, hotov se do boje. Dch. Pro p. zbraň nosí. Vz Svárlivý. Lb P. v zemi upraviti. Dal. 157. P. od nepřátel. Hus. I. 41. P. činí bohatství, chudoba p. Vz Pokora. — S p-jem, v p-ji = pokojně, friedlich, ruhig. Poselství s p. od sebe propustil. V. Vz Rb. str. 270. — P., místo k bydlení v domě, jizba, světnice, sál, das Gemach, Zimmer, die Stube, der Saal. P. spací (ložnice), k jídlu (jídárna), ke čtení (čítárna), ku psaní (pí- sárna), pro knihy (knihovna, knihárna), pro přednášky (posluchárna), pro sněm (sněmov- na), soudní, radní, školní, besední, hostinský, taneční (tančírna), vysléchací, zimní, letní, přední, zadní, vedlejší n. postranní, p. veliký (haluzna), pro čeládku (čeledník), pro čeládku ve dvoře (ratejna, ratajna), světnička vedlé velké světnice; výstupek, přístěnek. Š. a Ž. (Walter). P. ženský, Plk., tajný (záchod). V. V jednom p-ji s někým býti. V. P. vytopiti. Žer. Do svých p-jů vešla. Troj. P. k učení. Kom. Z síně do p-jů vcházení jest. Kom. Přebývá v prostranném p-ji. Sych. P. o dvojích podlahách. Sych. Některú zbroji svú zamekl v jednom p-ji na Levnově. Půh. II. 97. Nesmí z p-je; leštitel p-jů. Dch. P. návštěvní, Rk., sedací, psací, dětský, pod střechou; p. za- říditi, nábytkem opatřiti; p-je v jednom po- řadí. Šm. — P. in böhm. UibeRsetzungen deutscher Rechtsquellen = dem deutschen ,Friede' (Umzäunung, ohrada). Nebo takoví na kraji sedící p. obecní mají učiniti na své peníze. Pr. měst. 135. — P. v kostelích, das Asylrecht der Kirchen. Gl. 245.