Pokorný
Pokorný, pokoren, rna, o, krotký, poní- žený, tichý, demüthig, demuthvoll. V. P. jest ten, kdo při vší své dokonalosti málo o sobě myslí. Blř. P-ného a tichého ducha býti. V. P. duch, srdce, žádosť, V., prosba. Us. Ně- koho p-ného učiniti (pokořiti). V. Pyšným se pán Bůh protiví, pokorným dává svou milosť. Prov. P. slovo hněv ukrocuje. P. srdce jest nejdražší poklad. Km. Buď pokoren. BO. Strany pořekadel vz Tichý, Ovce. — čím: srdcem. Výb. I. 701., V. — ke komu: k li- dem. St. skl. — kde. Kdo nechce na světě p-ným býti, má slušně ode všech potupen býti. Vz Pokora. Lb. -- komu. Zk. — proti komu: proti Bohu. Št.