Pokraj
Pokraj, e, pokrajek, jku, m., pokrají, n. = kraj. der Rand. P. lupenu. Rostl. P-jí jezera. Č. Na p-jí něco postaviti. Jg. P. sukna, v p-jí města; na p-ji hrobu, smrti, záhuby býti. Šm. Přivésti koho na p. záhuby. Nt. — P., adv., am Rande. Na vrsě kdě stáchu pokraj lesa. Rkk. 31. Přivalichu klády po- kraj násep. Rkk. 52.