BývatiBývati, bývávati, al
, áni, gewöhnlich sein, pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje se slovesem solere. Bývali vyučováni, instrui soliti sunt,); povstati
, ent- stehen, werden; hoditi se, sich ereignen; obývati, zůstávati, wohnen (na Slov.); často býti, navštěvovati, besuchen, frequentiren, oft sein. Jg. —
abs. Slyšán bývá
. Har. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu nebývá. V. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. V. Vojna nebývá každému hojná, ale jen někomu. Prov
. Kvapné dílo nebývá stálé. Tichá voda bývá hluboká
. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psi bývá. Dobře bývá, když jsou vlci syti a ovce celé. D. Bez užitku (beze škody) ne- bývá. Tak jak živo nebývalo. Us. Bývávalo dobře. Sych. Kde tě rádi vidí, tam nečasto bývej, a kde neradi, tam nikdy. —
kde. Ve veliké (malé) vodě veliké (malé) ryby bývají. V městě bývá (bydlí). Na Slov. a na Mor. Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá. U přátel často nebývej. Rým. B. u koho = bydleti. Us. B.
při dvoře. Karyon.
Okolo někoho bývati. V. —
kdy. Bývá i čerstvý člověk časem léný. Jel. Bývá po tichém moři bouřka. Jel. —
proti čemu. Nebývej proti tomu. Solf. —
čím. Ó bych já poslem nebýval. Solí. —
kde čím.
U něho býval hospodou
. Mand. —
z čeho. Z chlapúv šlechtici bývají a šlechtici syny chlapy mívají. Dal. — s
kým. Mnoho s někým a často bývati. V. — Jg.
Ostatně vz Býti.