Bývati
Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein, pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje se slovesem solere. Bývali vyučováni, instrui soliti sunt,); povstati, ent- stehen, werden; hoditi se, sich ereignen; obývati, zůstávati, wohnen (na Slov.); často býti, navštěvovati, besuchen, frequentiren, oft sein. Jg. — abs. Slyšán bývá. Har. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu nebývá. V. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. V. Vojna nebývá každému hojná, ale jen někomu. Prov. Kvapné dílo nebývá stálé. Tichá voda bývá hluboká. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psi bývá. Dobře bývá, když jsou vlci syti a ovce celé. D. Bez užitku (beze škody) ne- bývá. Tak jak živo nebývalo. Us. Bývávalo dobře. Sych. Kde tě rádi vidí, tam nečasto bývej, a kde neradi, tam nikdy. — kde. Ve veliké (malé) vodě veliké (malé) ryby bývají. V městě bývá (bydlí). Na Slov. a na Mor. Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá. U přátel často nebývej. Rým. B. u koho = bydleti. Us. B. při dvoře. Karyon. Okolo někoho bývati. V. — kdy. Bývá i čerstvý člověk časem léný. Jel. Bývá po tichém moři bouřka. Jel. — proti čemu. Nebývej proti tomu. Solf. — čím. Ó bych já poslem nebýval. Solí. — kde čím. U něho býval hospodou. Mand. — z čeho. Z chlapúv šlechtici bývají a šlechtici syny chlapy mívají. Dal. — s kým. Mnoho s někým a často bývati. V. — Jg. Ostatně vz Býti.