Pokuta
Pokuta, y, f., od pokáti = trest, trestání, mstění, kázeň, káráni, kázání, die Strafe. V. P., vůbec trest za nějaké proviněni, v užším smyslu trest peněžní. Vz S. N. P. jest přísná pomsta, jíž k ztrestání přicházejí všelijací výstupkové lidšti. Pr. měst. P. za vinu, V., pro nepravosť, Br., hlavní, p. hrdla ztracení, p. tělesná (trestání na těle), peněžitá (peněžní), V., Nar. o h. a k., Zř. F. L, na penězích, na jmění, na hotovosti, Trest zák., lesní, D., za škodu, Pr., vymíněná, smluvená, přimě- řená, Šp., hrdelní (hrdla ztracení, V.), Th., hrdla. Šm. P. konvencialní pro opozděné do- daní, Konventionalstrafe. HGB. A. 400. P. krevní, die Blutstrafe. Gl. 247. P. pro ne- držené smlouvy, při zástavách. Vz Vš. 567. P. slušná, spravedlivá, strašná, příkrá. Sš. L. 144. Ve slovech neuvidí života odvětnou a zápornou p-tu, ve slovech hněv boží zůstává v něm kladnou pokutu lidí zavrženců theo- logové nalézají. Sš. J. 63. Neodvolatelně p. na vás přikvačí. Sš. Mt. 49. Dříve než p-tu na něho vydává. Sš. L. 12. Aby bezprávně p. na žádného se nevynášela; Tudy větší p-tě podléhá. Sš. J. 135., 84. Povinen bude p-tu trpěti. Václ. XII. Opilému zajisté za po- kutu jest bolení hlavy z opilství. Kom. Na něco p-tu ukládati; p-ty hodný n. nehodný; p-ty zasloužiti; p-tu uložiti. Kom. Těžkou p-tu nésti, trpěti, podstoupiti; z p-ty vyňatu býti; za hříchem p. v patách běží; bez p-ty vyjíti, propuštěnu býti; propuštění z p-ty dosíci; p-ty se nebáti; žádné p-ty nenésti, netrpěti; osvobození p-ty; p-tu pominouti, vzíti (pomstiti, trestati); smrť p. věčná; p-tu zaplatiti, dáti; statek v p-tě propadený; p-tou smrti, peněžitou trestati. V. Na někoho p-tu pro nepravosť uvaliti; p-tu za hříchy nésti; p-tu někomu přisouditi. Br. P-tami někomu platiti. V. Hodnou p-tu za své vraždy vzala. V. Ty sobě za to nejměj, by tobě to tak bez pokuty sešlo, že se proti Bohu váleti po- kusieš. BO. Za p-tu jim uložili. Kram. P-tami na pomstu přispěti. Plác. P-ty se na ně valí, hrnou; to v p-tě již jest zahrnuto; p-tu pod- niknouti; p-ty zniknouti. Kram. P-tu splatiti, zakusiti, zažiti, konati. Berg. P-ty umenšiti, uskrovniti; do p-ty, v p-tu padnouti; p-tu propadnouti. D. P-tu dáti. Mus. P. složiti. Us. Tato se jim p. činí za to. Tov. 72. Ten p-ty položiti má půl kopy grošů. Sedl. Rychn. 39. Žádné p-ty neponese. Bdž. 187. S p-tou do 30. dne odloženo bylo. Bdž. 171. Upadne v p-tu, která jest o hanění. Vl. zř. 482. Pod p-tou. Ros. A to pod p-tou 50 kop grošů praž- ských propadení. Zř. F. I. A. II. Do města žádný pod velikou p-tou nesmí. Har. II. 17. Pod pět set p-ty. Er. 446. Pod p-tou něco zapověděti. D. Zapověděti něco pod pokutou ztracení hrdla. Pod p-tou smrti. D. Pod p-tou pěti zlatých. J. tr. Zakázati něco pod p. Šp. (Sr. A tať jest příčina, že tak přísně pod nemilostí ostříhati sobot poručil. Kom. Aby pod kletbu listy vyplatili. Hus. I. 419. Vz také Pod a Jg. sub. Ostřehu). Složil p-tu hřivnu zlata. Sych. Ten se krčí, že má p-tu klopiti. Sych. Statkové stavů nemají v pokutě na krále přijíti. Lib. imp. 1620. P-tou na někoho, k někomu přikročiti, vz Přikročiti. P-tu u soudu, při soudu dáti, složiti; po- kutě n. trestu poddán býti; p-tou stižen býti; vysaditi p-tu na přestupce některého nařízeni; p-ta na majetnosti; summa v p-tě propadená. J. tr. (Povaleče) v službě u po- kutě držel, Jemanden zur Strafe zum Dienste verhalten. Zř. F. I. Do p-ty upadnouti; p-ty na dědice se nevztahují; prve než na někoho p. bude vložena; o tu p-tu nastupovati moci nebude; někomu zboží v p-tě pobrati (ein Waarenkontrebande machen), p-ty pilně uva- žovány býti mají, aby nebyly větší než pro- vinění; p-tu na odporníky vysaditi; p-ty po- cházejí z uvážení soudců. Er. P. od 5 zlatých, šp. m.: p. pěti zlatých n. pět zl. pokuty. Os. P-tou něco stížiti; summa peněz v po- kutě propadlá (propadená. V.). Šp. P. budiž rovna zavinění; P. nebuď pomstou, alebrž zlým uzdou; P-tu nes ten, kdo zavinil. Rb. Vz Trest, Rb. 270.— P., pokání uložené ve zpovědi, die Busse. P. milosrdenství. V.