Polámati
Polámati, polámáni a polámu, al, án, ání; polomiti, il, en, ení; polamovati = ztrosko- tati, na kusy zlámati, zerbrechen, zerstücken; uškoditi na těle zdvíháním n. jinak, verren- ken. — co, koho: nádobí, Us., něčí jho, Br., nepřítele. Us. Mus. Vítr stromy polá- mal. — co jak: na kusy. V. — se komu (kdy). Polámaly se mu váhy (stroje) = do- hospodařil. Jg., Šm. Při té povodni paleční kolo se mu polámalo. Sych. — koho, se čím: nesením veliké tíže, prací. — co o koho: hůl o vola. — si co: jazyk (říká se dítku, přeje-li si smetany). U Olom. Sd. — se kde. V kříži jsem se polámala. Er. P. 180. Že se mně na poli pluh polámal. Er. P. 411. Nechtěl Pán za nejednou příčinou na kostech býti polámán. Sš. J. 292.