Poledník, u, poledníček
Poledník, u, poledníček, čku, m., zvon, kterým o polednách se zvoní, die Mittags- glocke. Vz Polednák. D. — P., polední spá- nek, die Mittagsruhe, das Mittagsschläfchen. Polednička užívati. V. P. nebývá časem na škodu. Sych. P-čka sháněti. Us. u Slaného. Mý. — P., polední čára, polednice, meridian. Kruh, jenž dělí zeměkouli na polokouli vý- chodní a západní, slove p. Der Meridian. P. první (hlavní), magnetický. V geometrii ob- točnice, meridian. Odlehlosť p-kňv. Nz. Pro- jíti p-kem, přes poledník. Nz. — P., a, m., vz Poledníček.