1. Poležeti
1. Poležeti, el, ení, lange o. ein wenig liegen. — abs. Tu on poležav, což se mu zdálo, táhl jest na zejtřie k jednomu jezeru. Let. 58. Nech ať tu poležím. Us. — kde. Mnohý na desíti kyjích poleží (jimi bit bude). Ctib. P. na lavici. — si. Ten si poleží = dlouho 1. ležeti, 2. stonati bude. Dnes si po- ležím, že nemám nic na práci. Sych. — jak dlouho. On si vždy až do deváté' hodiny poleží. Us. Sd. — si kde: v posteli, v ne mocnici. Us. — si s čím. Ten si s tím po- leží. Us. Sd.