Polívka
Polívka. Cf. Šrc. 151. P. bavlněná, bílá, brzlíková, bylinková, hlemýžďová, humbur- ská, kaldounová, karfiolová, klobásová, kru- picová, krupková, postní, s krapličkami, s makaronkami, sagová, tuková, ústřicová, žemlová, žlutá, z kuřat, ze slepic, z línků, svítková, smržová, Hnsg., s uhelkami (s ci- kánkami, Champignon-), chantillová, Chan- tilly-, benediktinská, Benediktiner-, z pod- máslí (podmáslnice), Buttermilch-, s rou- beninou, Buttermilchsuppe mit Grütze, s moukou, chlebová (černá, s pivem, s vejci, česká, s podmáslím, s mlékem, s vínem, pro nemocné), Šp., couravá (nudlová), černá (spartanská; káva, v Horním Slov. Němc). P., v níž kroupa kroupu honí = řídká. Us. Rgl. Z kyselé p-ky je člověk červený. Ne- chtí-li jí děti jísti, říká se jim: Jezte, jezte, budete červení, budú sa vám dobře uši dr- žeť. Val. Vck. Mouku tučnou p-kou roz- dělat!. Lek. Navařím ti hladové p-ky (ne- dostaneš jísti). Sokl. II. 520. Ukrojila si kus 468 housky jako pod p-vku (tenký). U Rychn. Hsp. Heč, darebáku, tu polívku jsem ti na- drobil já! Staňk. P. základ života. Us. Dch. Mají tam p-ky jako v Rašovicích (= mnoho. Tam je rybník Polívka). Olv. Sní p-ky, že by jí hubený pes nepřeplaval (málo). U N. Byďž. Kšť Kdo doma p-ku dojídá, toho na vojně nezabijou. Us. Dokud p. v míse na stole vře, má žena právo muže biti. Mus 1853. 472. = P, sam. u Benešova; rybník u Rašovic. — P., y, m., os. jm. Arch. VII. 717., Blk. Kfsk. 967. P. z Hoštky. Žžk. 8. — P. Jan, vrchní inspektor buštěhradské dráhy, spisov., nar. 1827. v Kanině. Vz Rk. Sl. — P. J., jeho syn, docent slovanských jazyků při české universitě, spisov. Mus. 1886. 635.