Položení
Položení, n., das Legen, Hinlegen, die Legung, Auflegung. Jg. P. věci někde. P. úhoru (zaorání), die Stürzung, ohně, die Brand- legung, peněz, die Gelderlegung, sněmu, die Ausschreibung, roku (lhůty), die Bestim- mung, bytem, die Einquartirung, p. se lidu válečného, die Lagerung, cíle, die Ausstek- kung. Jg. P. ze jména statků n. osob, Nam- haftmachung der Güter u. Personen. J tr. — P. slov (napsání, postavení), die Erwähnung, Anführung; hlavní p. (průpověď), Grund-, zadní p. (závěti), Nachsatz, m. — P., poloha, klad, die Position, Vz Poloha. Za dlouhé berou se slabiky, které maji dvojhlásku nebo dlouhou samohlásku: soudím, (-------), aneb i slabiky se samohláskou krátkou, ale v p. takovém, že odtud do samohlásky nejbližší dvě n. více souhlásek následuje (slabiky dlouhé posicí či p-nim: nectnosť,------). Gb. Hl. 47. — P., oddělení spisu, kapitola, Kapitel, n. Rad.
zv. — P. ke dskám, Beilage, f. Zříz. zem. — P. hlavy, života za vlasť, die Hingebung. — P. půdy hlinou, Belegung, f. — P. koho na nic (nedbání ho). — P., poloha, způsob, jakým leží věc, země, místo, zahrada, dům atd. P. země, krajiny, Jel., ostrova. Har. Krajina v ušlechtilém p. Br. Místo pro své p. bez- pečné. Br. P. bez vrchů. V. P. krajin vypiso- vati. Kom. Rovnoběžné p. hlatí. Presl. Vz Poloha. — Ve zlém p. mysli býti; v bolest- ném p. býti. Šm. — P. = oklamání, die Täu- schung. V. — Vz Míra, Vš. 567.