Poměr
Poměr, u, m., poměra, y, f., das Ver- hi'iltniss. P. ve filosofii slove spolubytosť a spolučinnosť dvou neb více předmětů, osob neb úkonův i pro sebe jakousi samostatnosť majících, ku př. přítel k příteli, hlad ku po- travě. Vz více v S. N. P. v mathm. jest udání, kterak ze dvou stejnorodých veličin jedna z druhé povstává. Š. N. P. arithme- tický či počtářský, arithmetisches V., p. geo- metrický či měřický, geometrisches V., přímý, direktes V., obrácený, inverses, umgekehrtes V., vzestupný, steigendes V., sestupný, fal- lendes V.; v přímém p-ru býti, direkt pro- portional sein, v obráceném p-ru býti, ver- kehrt proportional sein. Slk. P. jednoduchý, složený n. složitý, násobný, zdvojnásobený, ztrojnásobený; ve fysice p. statický; Uda- vatel, vykladatel poměru (exponent), člen poměru; udavatel p-ru měřického; p. ob- chodní. Nz. U p-ru obě porovnané veličiny slovou členy. Při p-ru arithmetickém hle- dáme rozdílu, při p. geometrickém podílu obou členův; veličina pak nalezená odčítáním n. dělením slove udavatelem,u geometrického p-ru také podílem p-ru. S. N. P. pořadní, výšin, tonu, místa, životní; p-ry obchodní mezinárodní, souvislosti; v opačném p-ru, dle p-ru něco změniti, ve všech p-rech ži- vota. Šm. To přidává, aby p. události té ke správě spásy vytknul; Sám p. ten v Kristu osnován byl; Poněvadž toho p. syna k otci vymáhati se zdá; Slovy těmi vyučuje p. mi- losti boží ke svobodné vůli člověka; Již pak vypisuje Pán důvěrný p., kterýž mezi pastýřem a ovcemi vlastními se povahuje. Sš. J. 41., 70., 192., 245., 1G9. Obůj rodo- kmen podlé p-ru číselného upraven jest. Sš. L. 55. (Hý.). P. příslušnosti soudní, Kompe- tenzverhältniss, n. J. tr. ,Jedna jest v témž poměru ku čtyřem jako dvě k osmi', lze kratčeji vyjádřiti: Jedna má se ke čtyřem jako dvě k osmi'. Místo slova poměr užívali staří a užívá lid posud jiných obratů. Slý- cháme často. ,Zije s ní v milostném p-ru.' U V. čteme: ,Důvěrně s ní obcuje.' Nebo lze říci: ,Má s ní milostný svazek', dle: ,Aby ten milostný jejich svazek roztrhl.'Br. Druhdy slovo poměr nahraditi lze slovy: shoda, srov- nalost, srovnání a stojí v poměru obraty: srovnává se, jest ve srovnalosti, shoduje se, na př: Služné učitelů nestojí v žádném p-ru k cenám potravním m.: nesrovnává se, není ve shodě, neshoduje se s cenami potravními. Počet středních škol není v náležitém po- měru k počtu obyvatelstva slovanského m.: počet škol nesrovnává se s počtem obyva- telstva, není takový, jakého žádá počet oby- vatelstva. Cf. Úroda se s nákladem srovná. Jel. — Plur. poměry, Zeitverhältnisse, vy- jádřiti lze krátce: časy, doba, na př. Ny- nější p-ry časové přinášejí s sebou m.: čas n. časy přinášejí s sebou. Cf. Týmž způ- sobem ja nynějšímu času zlému ustupuji. Jir. Anth. II. 2. 352. A ač tomu tak jest, že král Jindřich, jakž tehdáž byli časové, vás se obával. Skl. Kterýžto žalm lid boží k svým časům a příčinám obrátil. Br. — Totéž vyjadřuje slovo okolnosť u Kom., méně zdařilé okolostojičnost. Co bys učinil v ta- kových p-rech? lépe: okolnostech. — Potom bývá slovo příčina. Jak by se v takových příčinách chovati měl. V. — Kromě těchto nalézáme slova: způsob, míra. V šťastném a dobrém způsobu. V. Nebo jest v té míře (za tehdejších okolností) jinak býti nemohlo. Staré výp. Nyní vůbec v tom smyslu klade se slovo stav. — V podobných však větách, jako: ,Naše p-ry k cizím státům jsou velmi zapleteny' nesnadno užiti některého z hoře- ních obratů, a tu, nechceme-li opisovati, lépe slovo poměry podržíme. Brs. 128., Šb., Š. a Z. P-ry společenské. Us.