Pometlo
Pometlo, a, n., na Slov. omestlo = chvo- stišté, der Besen. Smeti pometly se metou. Kom. Každé nové p. dobře mete. Č. Leží mezi pometly (mezi košťály = od nikoho není vážen). Vz Nemilý. Č. — P., vích sla- měný k vymetání peci, der Ofenbesen, -wisch. V. — P., běhna, die Herumläuferin; žen- ština fintivá a rozpustilá. Ty p.! Na Mor. Tč., Sd.