Pomknouti
Pomknouti, ul, ut, utí a pomku (zastr.), pomkl, mčen, ení; pomykati: pomykovati = postrčili, weiter rücken, weg-, auf-, ab-, ver- schieben, aufrücken; navésti, veranlassen. Pomkni výše (posedni). D. Pomykej (i. e. se n. sebou) = hýbej se, jdi. Na Slov. Rybay. — čím: stolicí, stolem (postrčiti). Us. Aby tebou pomykali (smýkali). Br. — co kam : stůl ke zdi. D. Někoho k něčemu pomy- kali (naváděti). D. — se =jíti, poddati se dále. Koll. Vezmi ten chléb, ať se tu nepo- myká, dass es da nicht herumgeworfen werde. U Opav. Klš. — se odkud s čím. Zástup židovský z města s meči, s noži sě pomče. St. skl. Částky jejich od sebe se pomkly (pošinuly, hnuly), kdm. — co, se po čem kam. Pomykuj se po lavičce ke mně. Koll. Zjevně je (dvě ženě) po městě pomycevše přes zeď je vrhli. BO.