Pomlázka, pomláska
Pomlázka, pomláska, y, f. P. od mláz, mladiti, poněvadž z jara vše se mladí, Ld., cf. Mlází; z koř. mlz (v stb. mlbzenije = mulctus), Gb. Hl. 147.; chybně se slovo toto odvozuje od pamlska; tedy: pomlázka a ne: pomláska. P. znamená vlastně mladé proutí vrbové n. jílové (pentličkami ovázané), s kte- rým se v pondělí a úterý velikonoční po domech chodí; v Čech. také : šmerkust, šmer- kous, na Mor. mrskut (Hý.), na Slov. mláden- kování, eine Gerte mit Bändern geschmückt, welche man zu Ostern herumträgt um Oster- eier bittend. S. N. — P., dar, který se dává dětem o velikonoci kraslice sbírajícím; též kraslice a jiné dary, které děvčata mládencům dávají. Dostal jsem p-ky nebo šmerkustu. Na Policku. Kšá., Jg. Choditi po p-ce; dostati, dáti p-ky. Us. Das Ostergeschenk, die Schmeer- kost. Vz S. N. — P., jídla o velikonocích svěcená. Když kněz posvětil pomlázku, ne- stojím o jeho lásku. C. M. 335.