PomluvitiPomluviti, il, en, ení;
pomlouvati = roz- mlouvati, reden, sich unterreden; přestati mlu- viti, die Rede enden, zu reden aufhören;
zle o
kom mluviti, hanobiti, utrhati, nachreden, lä- stern, verleumden, Böses nachsagen. —
s kým oč = rozmlouvati. Troj.—
Někoho křivě a neprávě p. (hanobiti). V. Pomluvil ho, že na něm zdravého chloupku nezůstalo, Dch., že by od něho pes kus chleba nevzal. Vz Po- mluvač. Lb. —
koho po kom: po lidech. Rozm. O. a S. —
koho kde. Do očí se nám pěkně stavíte, ale
za hřbetem
nás po- mlouváte. Sych. Kdo
před tebou pomlúvá, tebe též nevymlúvá. Slez. Tč.
— o kom, o čem. Spraveni jsme, že o nás někteří po- mlouvají. Rkp. Mus. Pomlúvali
s sebú o tom, což k spasení sluší. Št.
— co proč. Kte- rýchžto věcí ani
z barvy ani
z hrubosti ne- mají
p. Zák. s. Ben.
— jak na koho z čeho. Zle pomlúvajíc
naň z toho. Alx.
— koho s kým. Alx.