Pomocný
Pomocný. P lokomotiva, NA. IV. 203., trojúhelník, ib. 7., průmetná, Seitenrissebene, Jrl. 423., hnojivo, stroj, náčiní, Šp.. zbraň. Osv Někomu pomocnou ruku podati. Pdl. V jeho potřebách p cných (když potřeboval pomoci) Ol. Deut. 15. 10. — komu čeho (čím). Za Št. polož: Kn. š. 46. Toho má jemu p-cen býti skutkem i radú. Št. Aby toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. Prosíme, abyste nám toho radni a p-cni byli. Žžk. 15. — v čem. Bůh v žalech p. Msn. Or. 42. - proti čemu. Svědomí to nenie do- statečné ani proti žalobě co p-cné. NB. Tč. 272. — k čemu. Budeme pomocní k tomu. Výb II. 294. Tak daleko, jakož k věčnému odpočinutí jest pomocno; Což jest p-cné k spasení. Hus 1. 131., II. 190. — nač. Aby naň p-cen byl (aby jim naň pomáhal). Arch. VII 302. — P. = taxa. Žalobník praví, že's mi dal za zlatý grošův a obžalovaný dal na to 2 d. p-ho, že neprovedeš na mne; Obžalovaný položil dva d. p-ho na tu řeč, což jsú starší konšelé vyznali. NB Tč. 42. — P. = výpomocný plat, adjutum. Vz Ott. I. 209.