Pomračiti
Pomračiti, il, en, ení; pomrákati, pomra- kovati, wölken. — co. Smutek pomračí tvé líce. Č. — se .- kaliti se, oblakem se pota- hovati, sich wölken. Pomráká se. Sych. — se nač. Pomráká se na déšť. — se čím. Besedu-li s hvězdami lze vésti, když se nebe chmurou pomračí? Sš. Bs. 191. — se nad čím. Pán často církev do takových okoli- čností přijíti nechává, kdež se nad myslemi lidskými pomrákává. Sš. Mt. 210.