Pomrsknouti coPomrsknouti co. Brig. F. 21. a.
— koho (odkud) čím. Rozum pak koně po- mrščí. Výb. I. 803. Kristus jich pomrští a die jim; Hroznějé p-ští takých lotryň a lo- trovstva, než jest pomrštil
z chrámu bičem židovstva. Hus II. 124., I. 303. Ten prutem Luciana kněze pomrščil. Pass. mus. 399.