Pomysliti — abs
Pomysliti — abs. Ale žej' náš král tak milostivý, viece nežli kdo móž p. Št. Kn. š. 5 P-sli, rozvaž a teprv učiň. Črn. Zuz. — o čem. O každém zvláště pomy- slme slovu. Št. Kn. š. 46 (72.). Abychom také o duši p-li. Ib. 108. Neví, co si má o něm p. Us. Pdl. — o čem kdy. Co si o něm nebožka na věčnosti as pomyslí! Sá. — s inft. Město brániti se j'mu p-sli Alx. Anth. I. 3 vyd. 37. — že. Neb jest hrozno p., že věč a věč musí trpěti. Št Kn. š. 51.