Ponebí
Ponebí, n., ponebíčko, a, n. =poschodí v domě, patro, der Stock, das Stockwerk. By- dleti v druhém p. D. Odešedší na výši p. domu svého. St. N. 42. Po točitém vzchodu cho- diechu na prostřednie ponebie. Bj. Troje p. v něm (korábu) zděláš. BO. Stavení o trojím ponebí. Kom. J. 79. Hořejší p. D. Až do svrchních p-bí. V. Spodní p. D. P. lodní. Orb. p. Chtěl by nové věci z devátého p. slyšeti. Vz Zvědavý. C. — P. = podnebí, pás země, der Himmelsstrich, das Klima. Tabl. lid. — P., nebesa ku př. nad postelí, Plk., der Traghimmel, Baldachin. Sedí pod p-bím (oponou) z hedvábie a ze zlata tka- ným. BO. — P., půda, der Boden. Jdi na p. U Malina. Kal. — P., palatus, der Gau- men. V MV. nepravá glossa. Pa. — Cf. Pod- nebí.