Ponechati
Ponechati, ponech a ponechej, ponechá- vati, lassen. Bž. 197. — Ponech tak, Háj.; p. maličko. Jel. komu čeho D. čeho, koho (gt.). Ponechá-li mne Bůh. Ros. Ponechte mne, ať hořekuji. Br. Ponechav rady starých je se s mladými raditi. BO. — co za kým. Peníze za sebou p. Hos. 82. — koho čemu: nouzi, lépe: zůstaviti. Km. — čeho v čem. Může se ve své zvyklosti ponechati. Const. lima. — k čemu co komu. Ponechal mu to k volnému užití (aby toho dle libosti své užil. Km.). Us.