Ponésti
Ponésti. — čeho Těch svíček jsem už p-sil (mnoho). Us. Msk. — co s kým. Své peklo ponesu s sebú. Št. Kn. š. 24. — se nač. Jména ta na slovančinu se ponášejí. Šf. Strž. I. 450. (1. 227.). Velmi sa na neho ponáša (jest mu podoben) Slov. — se komu =vysmívati se potupně někoho napodobuje. Slov. Rr. Sb. — co za kým. Ponášala sem semeno za rozsevačem. Brt. D. 168.