Anebo, aneb, neb, nebo, neboliAnebo,
aneb,
neb,
nebo, neboli (ž). Vz
Věta rozlučovací, Neb. Denn, oder.
Aneb jest 1. moci rozlučovací. Dej mi zboží nebo peníze. Těla hranatá jsou n. kulatá. —
Když se členy s důrazem rozlučují, klade se přede všemi. Anebo jest to pravda anebo není. —
Když se meze vytýkají, znamená to, co „
nebo
na nejvýš, nebo aspoň". Ta truhla stála za dvanáct, aneb patnáct kop. —
2. Jinde jest moci opravující, znamenajíc to, co „«
ne
b vlastněji (lépe) řečeno, aneb což jednostejné jest, čili. Z mláta vinného dělá se lour aneb vodár. Kom. Conciliuiu aneB sbor. V. Vřed zlobivý aneb jízlivý. V. Zlý skutek neb úči- nek. V. SchovavaČ nebo schovavatel, který ....
3. Jest moci odporovaní, a to zvláště po větách
záporných, znamenajíc to, co
„nikoli-ale, ne-aleu. Višně nejsou všecky jed- n
oho a téhož přirození, nebo některé js
ou sladké, některé přih
ořklé, jiné trpké, jiné kyselé. —
4. Někdy klade se m. že: A kázala ruce jemu lýky svázati a to nejvíce proto, neb věděla, že má mnoho zlata. — 5. V zá- porných větách klademe m. nebo:
ani,
aniž. Nežádáme stříbra ani zlata od tebe. Br. — 6.
Někdy se tyto spojky vypouštějí. Snáze jeden na druhém vadu, ch
ybu, omyl vidí, než na sobě sám. Kom. — Zk. — 7.
li —
aneb, anebo. Má-li aneb nemá-li. D.;
bud (buďto) —
aneb (anebo). Aniž tomu buď ten aneb onen překaziti co mohli. Kom.