Popluží
Popluží, í, n., od pluh. P., tolik prostoru, kolik jedno spřežení jedním pluhem stačilo vzdělati. — P., nemovité, pozemské zboží na gruntech, das Landgut. Aqu., S. N. — P., pole orné, das bebaute, ackerbare Land, das Grundstück, der Acker. Dvůr a p. mu da- roval. V. Veškeré to p. si osvojovali. Sych. Vzdělávání p., vyměřování rolí, ukládání mezí. Ler. 1 povinen jest na p. Páně práce se úsilně podjímati. Šš. Mt. předml. — P., dvůr s rolí, dvůr poplužní, der Meierhof. Ros. Dvoje p. na třech láních. Půh. II. 239. P. koupiti, darovati. Sš. J. 65.