Poprositi
Poprositi, il, šen, ení, ein wenig bitten. — co (hlav. u zájmen rodu střed.). Cokoli- věk poprosíme. Hus. I. 331. (Ed. Erb.). Dáť mi, což poprosím koli. Žk. 352. Což podlé vůle tvé poprosím. Br. Pís. 1583. — čeho, koho. Popros maměnky. Na mor. Zlínsku. Brt. Mej pomoci poprosí. Kat. 33. Na hrad přišli a nocleha poprosili. Pass. 190. — koho (gt.) zač. Zač koli pána Boha poprosila. Lom. Za odpuštění vás poprosí. Sych. Já jie za vajce poproši. Žk. 263 , Jir. dh., Anth. I. 96. Popros za mé Hospodina. Kat. 2991. — koho oč. Popros ho o to. Jg. — čeho (co) na kom. Poprosil na něm listů na svě- dectví. Pass. Na Boze smrti poprosil. BO. Vše, což na mně poprosíš, to uprosíš Bj. — aby. Poproste Boha, aby ... Jg.