Popruh
Popruh, u, m., stsl. poprag, koř. pręg; cf. s?pręg?, čes. spřež, jugum. Mkl. B. 36., aL. 98., 41. P., pás k připínání sedla, der Sattel- gurt. V. — P., široká, hrubá tkanice k no- šení věcí všelikých, p. u nůše, u putny, die Gurte, das Tragseil, der Tragriemen. Us. P. na krk, Kom., náramenní. Jg. P. konopný jednoduchý, dvojitý, pateřový (Paternoster- gurto, točící se okolo bubnů). Prm. Putna s p-hy = pantovnice. Hý. — P. u pytlíku ve mlýně. Šm., Jg. — P., podbřišní řemen u koní ku spínání prostraňků. Vz Popružní. Mor. Bkř.