Poraditi
Poraditi, il, zen, ení, na Mor. a na Slov. děn, ění; porazovati, radu dáti, rathen, Rath ertheilen, an-, beirathen. — abs. Potřebuje-li kdo rady, poraď. Kom. — komu (čeho). Strýc Netrefa mu poradil (špatně mu někdo radil). Sych. Neví sobě jak p. (pomoci). Us. Vdovcové mohou pannám p. některých po- třebných věcí. Št. Sám tomu neporadíš (těžké práci; nezmůžeš jí). Us. na Mor. Brt. Šak bys ty mu neporadil (nezmohl bys ho). Mor. Brt P. robotě, koňu = zmoci, odolati. U Opav. Klš. Však já ti poradím (já tebou zatočím). Mor. Kch. — si čím. P-dil si utečením. Háj. — si s čím = býti s co: s tou prací, s tím darebou, s tou kravou si už poradím. Us. Hý. — se, sich berathen, Rath einholen, um Rath fragen, rathschlagen. Jg. Kdo se poradí, ne- zavadí.. U Opav. Klš. — se oč s kým. J. tr. O své potřeby s lékařem se p. Čern., Lk. Poradím se o to. Ros. Poradil se s rozumem, Jg., s dobrou, D., se zlou, Jg., s ďasem, Sych., s vaňkem, s nohama (utekl), V., s rych- líkem. D. — komu k čemu, Arch. I. 17., se s kým o čem. Nt. Vz Raditi. — se v něčem. Jg. — se (čeho, koho). Dobrého (rádce) se poradil. Ros. Už sem se já roz- myslila, své maměnky poradila. Mor. P. 311. Hřích jest p. zlého. Št. —s adv.: dobře, moudře, prospěšně, V., zle. Šm. — aby. Po- radil mu, aby se koupal. Us.