Poraziti
Poraziti, raz, raze, il, žen, ení; porážeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; porážívati, pora- žovati, poražovávati. — P. = postrčiti, ein wenig fortstossen; povaliti, skáceti, nieder-, umwerfen, umstossen, niederreissen, nieder- stossen, ab-, umhauen, niederhauen, fällen; zabiti, schlachten, tödten, metzeln; zbíti, stlouci, pomlátiti, přemáhati, schlagen, zurück- schlagen, erlegen; vyvrátiti, odraziti, wider- legen, niederschlagen, umstossen. Jg. — abs. Řezník dnes poráží. D. — čeho, šp. m.: co (nemá žádného dokladu). Jg. — co, koho (akkus.): sklenici (povaliti), dobytek, vola, zvěř (zabiti, zastřeliti ku př. jelena, pürschen), něčí důvody (vyvrátiti), D., nepřítele, vojsko; přímluvu, výmluvu něčí, V., stromy, bludy, Kom., dluhy (odraziti, odepsati, abschlagen, abziehen). Jg. Mrtvice ho porazila. Kom. L. 71. Bída bídu poráží. Plk., Šm. Každé tělo rozpuštěné můžeš p. (sraziti). Vys. Střely pouštěje nepřátely prudce porážel. Kom. Zú- fánie až i přieliš porazí mysl. Št. N. 162. Ale Buoh milostivý jich pýchu porazil jest. Let. 83. — co, koho (kam) nač: na zem. V. Mrtvice na řeč ho porazila. Smrž. Všecko odhádání první na tom zbožie mají na pe- níze porážeti. Půh. II. 617. — co, koho jak (nač, s čím). Hned ji (námitku) potom s pří- pustky poráží. Sš. I. 42. Nepřítele na hlavu p. V., Let. 180. — koho čím: koněm, D., pěstí, Us., slepotou, V., Br., náhlou smrtí, Kram., ranou, Br., porážkou velikou, Us., spis spisem, průvod odvodem. J. tr. Polem, jednou bitvou nepřítele p. V. Smrtelnými ranami lid poráží. Troj. Výb. II. 83. P-zí vichrem a kamenem búřivých krup. BO. Více oděnie vzali, než kdyby polem 500 jezdcuov porazili, Let. 160. A tím porazí v sobě pravý soud. Chč. 619. Porazím lid tvůj morem. BO. P. koho morem. Kom. Jadrnou řečí lichou výmluvu p. Jg. — Vz Dub. — co, koho, čím k čemu: rukama k zemi. Ml. Dříví k stavbě p. Nt. — co, koho kam (do čeho). P. strom do větví, Šm., kluka do bláta. Kristus do pekla ho (antikrista) porazí. Hus I. 404. — co kde. Vítr, nepřítel před sebou vše po- ráží. Us. V Praze na porážkách mnoho do- bytka porážejí. V lese stromy p. Us. — co, koho v čem. Něco si v podílu něčím p. (odraziti). Apol. Někoho v běhu (běže) p. Šm. Taková opatrnosť všecko dobré v lidech poráží. Chč. 382. Vz Poraziti co čím. — si zač. Ať si porazí za papír (srazí). Us. — (komu co) na čem: Na jeho díle mu to (dluh) porazil (odrazil). Pr. Protož, bude-li po smrti otce, kterýž by jí dílem z statku svého nevybyl, chtíti s dětmi jinými rovného dílu užiti, povinna bude zase věno a výpravu do podílu položiti anebo na svém dílu po- raziti. Kol. 44. Smiřický poražen jest od něho na lidech. Let. 114, Ty tovařiše mi porazil. Půh. I. 184. — si co u koho (odraziti, sra- ziti). Rk. — co komu od čeho: dělníkům ode mzdy. Ml. — se. Ta řeč sama se poráží (vyvrací). Ros. — se s kým kde: s hochy ve dvoře na slámě se poráží. Ros.