Porotce
Porotce, e, m., který po rotě přísahu skládá, než se k soudu přikročí, soudce pří- sežní, porotník, der Geschworene. Vz S. N., Osoba, Porota. P. hlavní, náhradní, der Er- gänzungsgeschw. J. tr. Lavice porotcův, po- rotníkův; seznam porotcův. J. tr.