Poručený
Poručený; poručen, a, o, befohlen; em- pfohlen, vermacht. Pánu Bohu poručeno. Us. Poručena někoho sobě míti. V. Věc nějakou poručenou sobě míti. V. S tím se vám po- ručeny činíme. Bl. 91., Apol. Račte mě míti poručena; někoho poručena činiti; list na poručenou. Šm. Můžeme tedy říkati: Činím se vám poručena, ač obyčejněji ří- káme: Poroučím se vám.