Poručník
Poručník, a, m., komu něco poručeno, svěřeno, odevzdáno jest, plnomocník, der Voll- niachtsträger, Bevollmächtigte. P., kdo cizí věci přikázáním pánů nebo stran spravuje. Blř. K těm póhonóm mohou p-ky každý k své při udělati. Vl. zř. 29. Lečby (pohnaný), maje co činiti, p-ky sobě zjednal. O. z D. P. může k soudu státi, vizy klásti, hojemství bráti, poklidy dělati, smlouvati se, právo stané i půhon po nálezu propustiti, nebo po právu staném na úmluvu vzíti, panování činiti, k odhádání úředníky vésti a na vrch práva dovésti a to vše jménem toho, od kohož jest p-kem. Nál. 216. P-ka činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Na ty všechny póhony činím p-ky. Pňh. I. 147., 223., II. 109. Toho mi stúpiti jako p-ku dskami spravedlivému nechce. Půh. II. 503. Kdožkoli na žádosť něčí co na sebe z lásky a dobrého přátel- ství k vykonání přijal, slove p. Pr. měst. Komužkoli dopustíš žalovati o svou věc neb odpírati, ten jest tvým p-kem. Brikc. Pr. m. 51. 1. P. v půhonu, kdo za druhého k soudu se postavil, Ku. dr., komu pře od poháně- jícího se odevzdává k vedení, commissarius. Tov. 134. Cf. Žer. Záp. II. 188. P-ka udě- lati k dovedení práva. Zříz. Ferd. P-ka k soudu učiniti. P. pře. V. P. pře, vz Pr. 1869. str. 632.; Vš. 568. — P, opatrovník, ochránce sirotkův a sirotčího statku, der Vormund. P. jest zástupce osoby nezletilé nepožívající péče a záštity otce manželského. Vz S. N. P. a) mocný otcovský, der vom Vater eingesetzte Vormund, welcher die volle Gewalt über das Vermögen des Mündels hatte, dasselbe belasten konnte, wie der Vater selbst; der grossjährig gewordene Mündel konnte von ihm keine Rechnung fordern. (Žer. Záp. I. 175.). Každý p. otcem učiněný jest sirotků i statku jich tak moc- ným, jako otec sám, do let spravedlivých. P. otcovský (tutor testamentarius) nemá počtu činiti než z toho, večby se dobrovolně po- drobil. Vl. zř. 498. P. otcovský může statek sirotčí prodati, zapsati a odciziti, tak jako otec. Vš., Nál. 216. — b) P. přirozený n. příbuzný, der bei Mangel eines vom Vater ernannten Vormundes nach dem Verwandt- schaftsgrade bestellte Vormund. — c) P. krá- lem daný, der vom König bestellte V. Gl. 255. Cf. Žer. Záp. 188., Poručenství. Pozů- stalým sirotkům poručníci se dávají. Kom., Tov. 87. Dítě, pod poručníky; p. sirotčí. V., Půh. I. 210. Usanoviti koho za p-ka (koho p-kem). D. P. ženy, D., krevní, otcovský. P-ka zříditi, naříditi; někoho zříditi, naří- diti p-kem. Otec p-ky nad dětmi zříditi může. Kdo p-ky dělá, může je zase změniti a jiné zdělati, když chce a koho chce. Žádný kněz ani řeholník p-kem a správcem statku sirotčího býti nemá. Právo má p-ky ve své ochraně míti a držeti. Sirotčí statek buď od p-kův uručen. P. sirotka k dobrému veď. P. věrně a právě nad sirotky podlé svěření učiniti má. Každý p. má statek sirotčí pil- něji nežli svůj vlastní opatrovati. Vš. P. má sirotky k dobrému vésti tak jako své děti vlastní a mnohem pilněji. P-ci véci sirotků řiďte. Poručníci na místě sirotků se suďte. P-ci věci sirotčí spravujte a na zisk a na ztrátu sirotkům se suďte. P. jsa pohnán má za sirotky odpovídati a též zase véci sirotčí póhonem a soudem dobývati. Jakož m?? mají p-ci z sirotčího poháněti, též také po- vinni jsou za sirotky, kdyžby od koho po- hnáni byli, odpovídati. Vš. Máš-li něco na statku sirotčím, hleď o to k p-kovi jeho. P., který sirotku ke škodě co jedná a smlouvá, poručenství zbaven buď. P-ci sirotkům zle- tilým počet čiňte. Každý p. povinen jest sirotku počet z užívání statku jeho činiti. P. povinen jest sirotkům, když k letům při- rozeným přijdou, statku jich postoupiti a počet z něho i ze všech užitků spravedlivý učiniti. P-ci, co by nedbanlivostí jich sešlo, nahrazujte. P. neštěstím povinen není. Pr. Byl jsem p-kem sirotčím od Jana ze Lhotky, jakož mi poručil své dítky i své zboží. Půh. II. 41!). Každý p. po příbuzenství má statek uručiti. Nál. 216. Žádný p. nemůž jiného p-ka dělati, neb jeho pře není. Nál. 216. Kdež panna se vdá bez otcovy vóle aneb po otci bez bratrovy vóle aneb poručníkóv, má své věno ztratiti. O. z D. P. každý jest sirotkóv i jich zboží jako otec sám. 0. z D. Jestližeby který sirotek hotové peníze měl a na dědinách neměl, tehdy ktožby toho sirotka p-kem po nápadu (tutor per succes sionem, gesetzlicher V.) byl, má tu summu oznámiti při dskách. Vl. zř. 484. Král nej- vyšší všech sirotků p. Vš. V. 38. Mnohem spieše uzříš kobu bílú aneb labuť černú než (řádného) p-ka (sirotků). Vš. V. 39. P-ka činím muže svého. Půh. I.114. Sirotka pravý, mocný dskami p. Půh. II. 503., 237., 564., I. 251. Vz Poručenství, Sirotek, Sirotčí. O právech a povinnostech poručníků za starších dob vz Pr. 1869. str. 551. a násl., Tk. II. 546. Kdo mohl p-ky nad dětmi zříditi; komu předkem poručenství příslušelo; kterak se měl každý p. vzhledem k osobě a statku sirotka svěřeného zachovati, o tom vz Rb. str. 149. 157., 196—197.; 270. — P., kdo moc má rozkazovati, vladař, der Gewalthaber. P. nad vojáky. Rohn. P. městský, Stadtan- walt, D., panský, Anwalt. Na Mor.