Posíliti
Posíliti. Ž. wit. 26. 14. — čeho. Usly- ševše, že on těch věznov posiluje. Pass. mus. 372. Ten chléb posilňuje srdce človie- čieho. 15. stol. Mnč. R. 59. — se v čem. Posil sebe v Hospodinu. Pass. mus. 292. — čím. Aby Buoh ráčil jeho svú milostí p.; Když posilé sebe podlé svého tělesného přirozenie pokrmem a spánkem. Št. Kn. š. 9., 78. — koho k čemu. Aby nás p-vali ku pravdě. Št. Kn. š. 54.