Poskočiti
Poskočiti, skoč, il, ení; poskákati, po- skakovati, poskakovávati, ein wenig weiter hüpfen, springen; aufhüpfen, aufspringen. — abs. Těsto poskočilo, ging etwas auf.Tak hněvivě k nim mluvil, až poskakoval. Čr.— Drobet si poskočím. Ros. — kudy. Běháše jelen po horách, po vlasti poskakova. Rkk. 25. — pod kým, pod čím. Kůň pod ním poskakoval. Lom. — čím: radostí, veselím p. V. Poskoč si bosú nožičkú. Er. P. 65. — za kým. Rytíř za ni poskočí. Er. P. 484. — jak. P. jelenem = jako jelen. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — kde. Jak uslyšela po- zdravení Mariino Alžběta, poskočilo dítě v životě jejím. Sš. L. 19.