Posloužiti
Posloužiti, služ, slouže (íc), il, en, ení; posluhovati. — P. = sloužiti, službu konati, dienen, bedienen, aufwarten, bewirthen; udě- lovati, podávati, reichen, geben; trochu slou- žiti, ein wenig bedienen; prospěti, pomoci, k něčemu přivésti, helfen, verhelfen, nützen, Dienst leisten. Jg. — komu : Bohu, rodičům atd. Us. On mu dobře posloužil, Ros., zle. V. Poslúžil vóli boží. ZN. Jak mi má p., když ho pořád po všech peklech posýlají? Dch. — kdy: při porodu. Jel. — komu čím: svátostmi. Reš., D , Chč. 304. Apoštolé lidu křestem posluhovali. Sš. J. 64. P. ně- komu pokrmem. Pass. 78. — komu jak. Aby každé ovci dle její zvláštní potřeby posluhovati mohl. Sš. J. 170. Dobrým ně- komu p., V., dobrou radou. V. Zradou svou zle nám posloužil. Sych. Něčím dobře si p. D., Šm., Sych. — k čemu. K dobrému a k užitku p. V. To mu k slávě poslouží. V. Obávaje se, abych čtenáři k tesknosti ne- posloužil. Ler. — komu s čím. Sobě s tím nejhůře posloužil. Br. komu proč: z pouhé lásky.