Poslušenství, n
Poslušenství, n., povolnost, poslušnost. Vz Poslušnost Der Gehorsam, die Folgsam- keit. P. zachovati. D. Sediáci svým pánům p. konají. Kom. P. mezi vojáky držeti. V. P. prokázati; pod své p. přivésti; k p. při- vésti. V. Z p. se vytáhnouti. Kram., Sš. I. 128. P-stvím všecky věci dobře se řídí (daří. Lb.): D. P. ku králům. V p. někoho při- vésti. Km. Rok došel oběma s tím jejich p-stvím (im Gehorsam). Kulda, Poddávali se králi, všecko p. chtíce podniknouti. Bart. V p. někomu státi. Reš. Dlužné, povinné p. V. P. poddaných největší sláva vrchnosti. D. P. přinucené nebezpečné jest. Kom. P. vypověděti. Nt. — P., nabídnutí služby, die Dienstesanbietung. Tomu muži hodnému kaž- dý řemeslník rád v p. se dává. Us. — P., die Einhaltung des Schiedsspruches. Půh. Ol. 1412. f. 202. P. zaručiti pod základem 20 kop gr.; Slíbil mi jest za p. za Rajnsprechta za 30 kop hř.; Jsem zaň slíbil za p. paní Markétě; Mě jest zastavil k Přibíkovi o p. ve 200 hřiven; Ani zdržel jeho p. a vy- rčení; Puška toho p. nezdržel; Slíbil p. dr- žeti p. Smilovo pod svrchupsaným základem Půh. II. 264., 166 , 174., 50.; I. 286., 303., 286.