Posměch
Posměch. Postavil mne všem na po- směch. Sá. Živlů nával v p. brával. Kká. Td. 48. Ten p. mě na duši pálil velice. Kos. Nekupuj mi ořechy, nerob zo mňa p-chy. Sl. ps. 155. Z p-chu rodí se ne- návisť. Výb. II. 930. Kdyby nám mohl v čem p. učiniti. Arch. VII. 7. Ale již toto jest v p. a v potupenie; V p-chu něco míti. Hus II. 81., 345., 416. Kaj je neštěstí, tam je p. Slez. Šd. Na kom škoda, na tom p. Slov. N. Hlsk. III. 351. Od koho posmíšek pochází, na tom se skonává. Lpř. — Po- směšky (písně). Vz Čes. mor. ps. 13.—16., 197.-218., Er. P. 7., 237., Jg. Slnosť 60.