Postřetnouti
Postřetnouti, tnul,ut, utí; postřící, střetu, střetl, ten, tení (zastr.) = potkati, begegnen. Kat. 2454. — co, koho. Ku konci hlavy té postřetujeme některé vlastivé věty Markovy. Sš. Mr. 43. Postřetlo ho 10 malomocných. Sš. L. 1168. Šla pro vodu k bílému Dunaju, po- střetla tam Turky, podala jim ruky. Mor. P. 125. Milosrdie a pravda postřetly sě. Z. k. 84. 11. -- koho kde: na rozcestí. Koll. — St. skl.