Posvěta
Posvěta, y, f., posvěcení, die Heiligung. Veškera voda dochází p-ty, když nad ní se vzývá Bůh; Křest sebou odpuštění hříchu a p-tu srdce a mysli obnáší; Voda jest ná- stroj, jímž duch sv. p-tu a obrat člověka vykonává ; A p. věcná a skutečná se vy- konati měla; Negativná, kladná část' p-y; živel, prostředek p-y; Pokud čelí (tah boží) ku p-tě člověka, připisuje se duchu sva- tému; Veškera p. se děje duchem svatým. Sš. J. 49., 268., 267., 109., 169. Setrvati v p-tě. Sš. II. 313. (Hý.).