Posvětiti
Posvětiti, il, cen, ení; posvěcovati — Bohu oddati, přivlastniti, odložiti, etwas Gott heiligen, we?hen, widmen; požehnati, posvěcení dáti, weihen, einsegnen, Weihung geben; světiti, heiligen: oddati, einer Sache widmen, zu etwas weihen, bestimmen, auf- opfern, hingeben. Jg. — co (všecko. Vz Po- jísti). Láska a čistý úmysl posvěcují užívání věcí nejetných. Sš. II. 387. P. kostel, Us., tělo a krev, Ms., slavnost' (světiti). Har. Účel posvěcuje prostředky. Us. — čeho (čásť, neurčitou měrou, jedno po druhém). P. chleba, sýra. Vz Pojísti. Brt. Posvěcujíce všeho a svato činíce; Jenž tak mocně posvěcuje všech. Chč. 380., 306. Moha p. hříšných všech. Chč. P. 17. b. Posvětili jste rukou svých. Exod. P. kostela, Pulk., domu (čásť po části). Br. — koho (čeho) kým, čím. Posvětím duchem svatým. Kom. P. pokrmů modlitbami. Plk. Kristus církev posvětil obmytím vody a slovem života. Sš. J. 49. Začátku králování svého mordem posvětil. V. V starém zákoně kněží na kněžství obětmi posvěcováni bývali. Sš. J. 268. Sv. Petr jed- noho měštěnína akvilejským biskupem po- světil (instr. přís.). Brt. S. §. 160., Pass. 344. — koho nač: na kněžství, Us., na biskup- ství. Pass. 39., D. — zač. Za abatyši po- svěcena byla Mlada. V. A za ně (apoštoly) posvěcuji (obětuji) sebe. Sš. J. 268. — koho v co. Posvěť se v chrám Bohu. Sš. J. 72. Proč chceš, synu, posvěcen býti v kněze? Sš. Bs. 167. — jak. Pán apoštoly po stup- něch k úřadu posvěcoval. Sš. L. 91. — od- kud. Duch sv. nad vodami se vznáší po- svěcuje je ze sebe. Sš.J. 49. — se. Posvěť se jméno tvé. Us. — koho, se komu, čemu, k čemu. Aby ji k životu zákonnému po- světil. Ob. Pan. Život svůj Bohu p. D. Kostel sv. Michalu p. Hlas. P. se Bohu. V. Jí se posvětil. Záv. — (se) v čem. Tak on se v svém náboženství posvěcoval. Kr. mosk. Onoho v nás jmě buď posvěceno. Gh. Po- světiž je v pravdě. Sš. J. 263.